Den sedmý - Chaozz vodopád 

Možná bych měl skočit ze skály, aby tyhle řádky mohly začít být zajímavý. Bohužel přicházím s nešťastným sdělením. Dnešní den stál za stejný hovno, jako ten předešlý :) Tak hezky popořadě. Jak už tomu na Islandu bývá zase jsme chytali vodopád, jak Chaozz. Tak se pohodlně posaďte a přečtěte si pár řádků o tom, jaký kretén dokáže být běžný student z Prahy. Tentokrát mi v krvi proudil Taras Povoroznyk a rozhodl jsem se, že na vodopád vylezu přes nebezpečnou stezku. Jak už tomu bývá, záběry stály za starou bačkoru.

Naše další zastávka byl místní krám. Nakoupili jsme za majlant a jeli do supermarketu, kde jsme taky nakoupili za majlant (jestli vám tato věta nedává smysl, vše je v naprostém pořádku). Všechno to jde ruku v ruce. Prosím vás nenakupujte nikdy hladoví, dopadá to špatně (spíš draze). Nevím, jestli je se čím chlubit, ale málem jsem sejmul jednu babku, když mi vlezla na parkovací místo, kam jsem zrovna parkoval (a taky jsem ji málem sedřel káru, ale to je vedlejší). Díky bohu jenom málem :) Nikdo není dokonalý, "všichni máme plusy a mínusy, jak atomy" -Adam Chlpík.

Konečná zastávka pro dnešek byl kemp. Nejhezčí a doposud nejlevnější kemp, ve kterém jsme za tento výlet byli.

V nejlepším se musí skončit proto cestovaní a teplé sprše zdar.

Ještě citát dne "I jedna malá jiskra dokáže zapálit oheň" – Adam Chlpík